Proč manažeři lžou

Kolikrát jste byli svědky situace, kdy jste viděli manažera nebo mistra lhát o skutečném stavu věcí či závažnosti situace? Velmi často jste jistě uslyšeli ubezpečení, že situace není tak horká a vše se vyřeší, není potřeba se ničeho obávat. Jsem si jist, že takových situací jste zažili mnoho. V případě netečnosti na tyto "zaručené" zprávy pak přichází často tristní průšvihy, poškozená pověst u zákazníků nebo astronomické ekonomické ztráty.

Manažeři mají v některých firmách volbu mezi tím, být respektovaným a upřímným lídrem, nebo být oblíbeným. Manažer, který má se všemi dobré vztahy a je obecně oblíbený, má občas potíže být upřímným. Ať už bude volba jakákoliv, dříve nebo později dojde na neodiskutovatelnou realitu. Nakonec rozhodne trh, pravdu má zákazník, ať je jakkoliv krutá.

Měřit, řídit, kontrolovat!

Při hodnocení své práce může manažer poměrně dlouho šířit optimistické nálady a zvěsti, ale v systému Management by Objectives (řízení podle cílů) se nakonec stejně ukáže realita v plném světle.

Pak přichází další obvyklá reakce "proč zrovna já?", "nešlo nic udělat, to není moje chyba!". Jinými slovy, v očích onoho manažera pravda v podobě neodiskutovatelné reality nemá s hodnocením jeho práce nic společného. Za všechno může firma, která "nutí" manažery lhát, špatně nastavené procesy, špatná atmosféra nebo neefektivní firemní kultura. Ještě pikantnější je pak obviňování zákazníka "já jsem udělal vše nejlépe, jak to šlo, zákazník tomu nerozumí!". Všechno to negativní hodnocení jsou naprosté lži, firma dokonce nutí i další zaměstnance lhát a případný vyhazov je přece naprosto neférový.

"Historie je série dohodnutých lží", Napoleon Bonaparte

Dobrý manažer si je vědom základního faktu, že manažeři jsou často nosiči špatných zpráv. Pokud manažer přináší jen dobré zprávy, měl by být automaticky podezřelý. Manažeři mají totiž obecné tendence přehánět v hodnocení práce jiných, vytvářejí účelově vnitřní konkurenci a pnutí, často šíří zkreslené informace nejen směrem k vyššímu managementu, ale i k zaměstnancům, či k zákazníkům. Časem se jim podaří ve firmě vytvořit takovou atmosféru, že již není jednoduché rozeznat rozdíl mezi pravdou a lží. To bylo jejich cílem, vytvořit chaos a zmatek, ve kterém se pak vyznají již jen oni a jakékoliv hodnocení lze bez problémů zpochybnit.

Jaké jsou nejčastější manažerské lži?   

Absolutní většina lidí se domnívá, že jsou lepší než ti ostatní. To je naprosto přirozené. Ani v prostředí Management by Objectives se tak některým lžím nevyhneme. Můžeme se spoléhat na vlastní manažerskou intuici, ale také zpozornět, když zaznamenáme některé z následujících signálů:

  • Já se rozhoduji podle faktů, jsem racionální!

Rozhodovat se podle faktů je jistě velmi potřebná a racionální strategie. Ve skutečnosti se však řada manažerů rozhoduje podle faktů, které jsou lehce dostupné, ne těch, které jsou obtížně dostupné, ale jsou důležité a mají příčinnou souvislost s požadovaným cílem. 

  • Jsme lepší než naše konkurence

Každá firma je živý organizmus. Není jednoduché posuzovat kdo je lepší, už vůbec ne podle několika málo metrik, jako je obrat či zisk. Živý organizmus není statický, naše informace o stavu konkurence jsou minimálně 1 den staré, dnes již dávno není včera.

  • To přece není moje chyba!

Když se věci daří, máme radost a jsme pyšní na své výsledky. Jsme přesvědčeni, že jsme pracovali tvrdě a zasloužíme si zvláštní odměny, pokud nepřijdou, pak jsme naštvaní. Na druhou stranu, když se nedaří, mohou za to vždy zvláštní okolnosti, trh, zákazník nebo někdo jiný. Jsme přesvědčeni, že nemáme být jakkoliv penalizováni. Toto je poměrně rozšířená základní atribuční chyba známá v psychologii již po desítky let. Je zbytečné se tomu divit.

No a ještě jedna lež, ta nejkrásnější: 

  • Já žádné chyby nedělám!

Je skutečně možné, že máte v týmu manažera, který žádné chyby neudělal. Pak ale neriskuje. I malé dítě se učí chodit tak, že občas spadne. První, co se batole naučí je to "jak si bezpečně bucnout na zadek". Kdo neriskuje, nejenže nedělá chyby, ale hlavně si neumí "bezpečně bucnout na zadek" a jednou přijde pád, při kterém si velmi nebezpečně rozbije "čumáček" nejen onen bezchybný manažer, ale pravděpodobně celá firma. 

Jak z toho ven?

Dobrý lídr má jen dvě možnosti, jak snížit počet lží ve firmě, které jsou primárně šířeny manažery s nízkou výkonností. První možností je direktivní usměrnění nebo mentorování těchto manažerů správným směrem. Zapomeňte na hezká slova, na v tomto případě naprosto zbytečný koučink, je potřeba skutečné akce. Dát jim již jen jednu a poslední šanci, buď okamžitě přestanou lhát, přikrášlovat realitu a do nějaké doby splní svá KPIs nebo pak je již jen ona druhá možnost. V jiné firmě bude těmto manažerům mnohem lépe, v té současné plýtváte jejich skutečným potenciálem, umožněte jim vyrůst tak, že je prostě vyhodíte!

Žádná třetí cesta neexistuje, tedy pokud chcete výkonnost ve firmě zvýšit. Pokud nechcete, pak firma plýtvá i vašim potenciálem.. :-)   

Proč některým manažerům tak dlouho trvá připravit své cíle (KPIs), proč je kaskádování cílů v mnoha firmách tak nesmírně obtížné a zdlouhavé? Myslím, že odpověď je nasnadě :-)

Hezký den, 

Libor Witassek
Managing Partner DC VISION.. kybernetik, oceněný manažer v soutěžích Marketér roku 2011, Manažer roku 2012, Marketér roku 2012 ..