Novinky

Transformace firmy v době krize, 9.7.2020

Kdy a je vůbec potřeba firmu transformovat? Dá se během krize udělat více, než šít roušky nebo darovat peníze? Jaký je pohled vrcholového manažera, majitelky malé lokální manufaktury nebo zkušeného ředitele mezinárodních firem?

Krize má mnoho aspektů, o kterých se teď teoretizuje. My vám odprezentujeme praxi – dobré příklady, ekonomický kontext a reálné zkušenosti těch, kteří ví, co  znamená transformace ve všech pozitivních i negativních ohledech.

Jak provést firmu koronavirovou krizí?

Máme za sebou několik týdnů koronavirové globální pandemie, a tak již ve firmách zasažených koronavirovou krizí máme za sebou první sadu ponaučení. Z počátku jsme si vyměňovali informace o přísných hygienických opatřeních, aby se nenakazili naši zaměstnanci, dobrým příkladem může být komunikace manažerů v Elite clubu Moravskoslezského kraje v rámci České manažerské asociace. Prakticky všichni jsme implementovali ty nejlepší nápady v oblasti prevence proti nákaze a většině podniků se tak podařilo předejít uzavření z důvodu nakažených zaměstnanců. Nyní řada firem bojuje s dramatickým výpadkem poptávky.

V tomto článku se zaměřím na 10 dobrých praktik, které jsem vypozoroval u řady podniků v Česku i v zahraničí v rámci naší firemní praxe korporátních transformací a krizového řízení.

  1. Agilita a rychlé rozhodování

Agilní organizace mají vyšší šance na přežití v krizi než organizace byrokratické a pomalé. Ty nejagilnější živé systémy vytvořila příroda, v korporacích se těmto agilním modelům můžeme přiblížit plnou digitalizací firemních procesů a tím schopnostmi reagovat okamžitě v reálném čase. Společnosti s robustními ERP a CRM systémy mají výhodu v tom, že mohou data o zakázkách a požadavcích zákazníků sledovat prakticky v reálném čase. A tyto podněty a reakce by měl řídit nově zřízený krizový tým.

Na prvním místě je nezbytné udržet cash-flow, zastavit či zpomalit odtoky finančních prostředků z firmy, ponechat jen minimální náklady nezbytné pro udržení provozu a co nejvíce hotovosti akumulovat. Denní report cash-flow je pro firmu stejně důležitý jako puls lidského srdce pro člověka.

Důležité je mít denně aktuální zákaznické reporty, nikoliv jedenkrát týdně či jednou za dva dny, ale aktuální každý den. Změna ve výrobní kapacitě může nastat téměř každou minutu, stačí jeden email, ve kterém klient oznámí, že zahájil odstávku a nyní řadu týdnů nic neodebere. Denní reporty je potřeba vyhodnocovat a predikovat dopředu personální a výrobní kapacity. Brzy může být ještě mnohem hůře. Rozhodovat se musí denně a jak praví čínské vojenské přísloví, rozkazy vydané ráno je potřeba večer změnit!

  1. Články v novinách nejsou totéž jako informovanost

Novináři mají tendence psát o tom, co je nové, ideální z hlediska čtenosti jsou negativní informace. Z novinových článků ale nelze získat celkový náhled na situaci na trhu. Je potřeba rozlišovat mezi tvrdými daty (např. přijaté objednávky), měkkými fakty (názory expertů) a čirými spekulacemi (krize bude dlouhá apod.). Je potřeba komunikovat se zákazníky a zjišťovat jejich výhledy poptávky, je potřeba sledovat situaci v zemích, ve kterých zákazníci působí a vytvářet si mapy rizik a dopadů, vlastního odhadu vývoje poptávky, včetně komplexního pohledu na business po odeznění pandemie, krátkodobě i dlouhodobě. Letadla pravděpodobně hned tak létat ve velkém množství nebudou, milióny nezaměstnaných si nebudou kupovat nová auta a ty restaurace asi i po odeznění nouzového stavu taky nebudou hned praskat ve švech, strach z nákazy hned nezmizí.

  1. Informace sdílet se zaměstnanci

Naši spolupracovníci mají stejný přístup k informacím v tisku a velmi dobře vidí, jak aktuálně jede či nejede provoz nebo výroba. Každý člověk si interpretuje to, co vidí, podle sebe, ve firmě se začnou rychle vytvářet neuvěřitelné příběhy a nepodložené pohádky. Proto je důležité se zaměstnanci pravidelně komunikovat pohled managementu na aktuální situaci, nepouštět se do spekulací, jen tvrdá fakta.

  1. Informace krizového štábu a politiků brát s velkou rezervou, všechno bude jinak

Experti na virologii, veřejné zdraví, a především politici většinou mají úzký pohled na poměrně složitou a komplexní situaci pandemie. Je však důležité si uvědomit, že každá pandemie je zcela unikátní a o té současné toho zatím moc nevíme. Jedno však víme jistě, a to i na příkladu Číny je vidět, že business po pandemii už nikdy nebude stejný. Řada sektorů se rozjela velmi rychle a opět v Číně dosahují výkonů jako před pandemií, ale řada sektorů se musela zcela změnit, je více digitální, on-line, bezdotyková apod., některé firmy rychle zanikly. A zde je potřeba se zamyslet nad tím, jak se změní ten můj business, tentokrát nikoliv za 3 roky, ale krátkodobě ihned po skončení pandemie odhadem za 2-3 měsíce!

  1. Agentury nejsou stejně drahé jako kmenoví zaměstnanci

Ještě před měsícem jsme slyšeli od některých personálních ředitelů, že agenturní zaměstnanci nejsou dražší než kmenoví zaměstnanci a že jinak potřebné zaměstnance do výroby neumí sehnat. Přirážky klidně i 60% ke mzdovým nákladům běžných zaměstnanců jakoby byly pro tyto personální manažery neviditelné. Jak rychle se svět změnil, trh práce už je zcela jiný. Nyní je čas na změnu i ve firmě, je potřeba zvážit, kolik má mít firma kmenových zaměstnanců a zda opravdu ty velmi drahé agenturní zaměstnance potřebuje, a pokud to jen trochu jde, procesy zastávané agenturními zaměstnanci automatizovat. Slovní spojení „to nejde“ ihned začít pokutovat částkou 500 Kč, protože pro některé manažery jsou personální agentury něco jako droga. V této krizové situaci se řada agentur bude svých agenturních zaměstnanců zbavovat, přichází příležitost pro zkvalitnění kmenového týmu.

  1. Neefektivní home-office

Velmi častým nástrojem prevence proti nákaze je nařídit práci home-office. Pokud na tento způsob práce není firma připravena a vybavena potřebnými metodikami a technologiemi, pak to u řady zaměstnanců nebude nic jiného než placené volno. Pokusy trestat nepřijatý hovor doma jsou sice úsměvnou, ale neúčinnou snahou produktivitu zaměstnanců pracujících doma zvýšit. Pro vedení home-office je potřeba mít nástroje, metodiky ideálně podporované speciálním software. Pokud tyto nejsou k dispozici, pak je minimálně potřeba i několikrát denně vést videokonference, zadávat a kontrolovat úkoly.

  1. Kapacitní plánování lidských zdrojů na horší ze špatných scénářů vývoje

Stát nabízí postiženým firmám příspěvek na mzdy „kurzarbeit“, a to cca v úrovni poloviny snížených mzdových nákladů na zaměstnance, kteří jsou doma a pobírají krácené mzdy. Spoléhat se na pomoc státu je projevem čirého zoufalství, doporučení je použít jednou a dost. Lze toho využít jen velmi krátkodobě, výjimečně a ve skutečné jednorázové nouzi. Je potřeba se připravit na nejhorší ze špatných variant vývoje. Pokud nejhorší varianta nenastane, bude výsledek jen lepší. Na prvním místě je potřeba projít všechny pozice v podniku a snížit stavy pracovníků, kteří se přímo nepodílejí na tvorbě přidané hodnoty a jejich propuštění neohrozí tvorbu této přidané hodnoty. Dále je potřeba vytvořit týmy, které jsou schopny se zastupovat, ve službách či ve výrobě, mít schopnost kapacity uvnitř podniku dle potřeby flexibilně přesouvat dle aktuální poptávky. Je potřeba rovněž hledat možnosti zapůjčení zaměstnanců jiným podnikům na sezónní práce. Cílem je vytvořit minimální provozní model, spočítat nejnižší možný průtok objednávek firmou, pod tímto ekonomickým minimem je potřeba firmu odstavit. I v odstávce je však potřeba denně vyhodnocovat situaci a připravovat se intenzivně na budoucnost, na nový svět po pandemii.

  1. Dodavatelé a partneři

Každá firma je součástí většího celku, dodavatelsko-odběratelského řetězce, někteří globálně, jiní jen obci či regionu. Je potřeba komunikovat s dodavateli, s obchodními partnery jako jsou například i banky. Je vhodné je požádat o spolupráci a pomoc, situace se ještě brzy zhorší a každá pomoc bude potřeba. Tou nejlepší pomocí je prodloužení splatností závazků. V českém prostředí jsem vypozoroval, že velmi často nelze spoléhat ani na pomoc mateřské firmy, je potřeba zvážit všechny ostatní možnosti.

  1. Příprava na další krizi

Tato pandemie zcela jistě není poslední, a globální recese rovněž nepřichází naposled. Je potřeba všechna krizová opatření zapracovat do firemních procesů, do analýzy rizik, do aktualizovaného kontextu organizace, do nové metodiky pro práci home-office atd. Tyto nové či zaktualizované procesy firmu provedou příští krizí mnohem efektivněji než současná opatření ad-hoc. Současný chaos se stává novým standardem.

  1. Připrava na nový svět

Pandemie Covid-19 změní náš business a celou společnost různými způsoby. Business poroste v sektorech on-line nakupování, on-line vzdělávání, investicích do zdravotní péče a v řadě dalších oborů. Je zcela zjevné, že firmy budou chtít být více nezávislé na obrovských dodavatelských řetězcích pod vedením globálních megakorporací. Globalizace končí, přichází relokalizace ekonomických činností zpět do regionů. Relokalizace je doprovázena exponenciálním nástupem nových technologií pro kustomizovanou výrobu a služby, s vyšší produktivitou práce. Je potřeba nezmeškat momentum a být v investicích do těchto disruptivních technologiích o pověstný krok napřed. Nadále platí rčení Jana Nerudy „Kdo chvíli stál, už stojí opodál.“ Pár úvah o novém světě po pandemii jsem uvedl pro inspiraci na svém blogu zde „Pandemie změnila business..“.

Každá firma je unikátní živý organismus a dopady této krize jsou tak u každé firmy jiné. U některých firem přináší koronavirus dokonce prudký nárůst poptávky. Jak už to bývá, chce to i kousek pověstného štěstí, být ve správný čas na správném místě.

Přeji hodně štěstí a pevné zdraví!

Libor Witassek, český podnikatel a kybernetik

Business se změnil, přizpůsobíme se nebo zůstaneme vzadu?

Vstupujeme do období největší ekonomické turbulence za posledních 100 let, řada firem se zcela zastavila, řada odvětví je v kolapsu s malou vidinou zlepšení i po odeznění koronavirové krize. Všichni žijeme v obrovské nejistotě, kdy ta pandemie skončí a co bude dál. Jedna jistota zůstává, business se změnil a ekonomika se už nikdy nevrátí do původního stavu. Ekonomika je živý organizmus, který si můžeme představit jako obrovskou globální neuronovou síť, která se mění každou vteřinu a která byla zasažena prudkým útokem koronavirů na celém světě. Přestože organické neuronové sítě mají velké schopnosti regenerace a řada vazeb se opět po odeznění pandemie rychle spojí, miliardy neuronů a různé sektory podnikání jsou nenávratně zničeny a vazby se již neobnoví, ale vzniknou nové prvky i vazby mezi nimi.

Business se změnil, přizpůsobíte se nebo zůstanete vzadu?

Obrovské organické sítě ekonomiky jsou řízeny základními funkcemi živých organismů, a to principy samotvorby, samoorganizace a seberegulace. Prudká globální nerovnováha v řadě oblastí, od ekonomické a sociální nerovnováhy regionů až po klimatickou krizi, je příčinou současné koronavirové krize a tato krize je pak výsledkem globální seberegulace, není to náhoda. Je důležité pochopit, že globalizace skončila a její potenciál se vyčerpal, což způsobí výrazně rychlejší aplikaci trendů de-globalizace a přechodu světové ekonomiky zpět do regionů, co nejblíže ke spotřebiteli, přichází globální relokalizace.

Oslabení firemní dinosauři tuto krizi nepřežijí

Důležité je tedy orientovat se na to, že díky samotvorbě světové ekonomiky vzniká řada příležitostí pro ty, kdo jsou připraveni pochopit, že pro prudké nerovnováze přijde i rychlá změna celého systému a snaha opět brzy přejít do stavu rovnováhy. Někdy to bude hodně bolestivé, ale změna u řady podnikatelů a firem bude nutná, a to i za cenu ukončení toho stávajícího businessu. Oslabení firemní dinosauři tuto krizi neustojí a stejně jako oslabené lidské organizmy koronaviru podlehnou.

Klíčové trendy doby pokoronavirové

Celý svět se transformuje již řadu let, současná koronavirová pandemie tyto trendy jen radikálně urychlí. Musíme být připraveni na velmi rychlý rozjezd trendů po ukončení pandemie, a bude to pravděpodobně velmi rychlá jízda. Viditelných exponenciálně zrychlujících se trendů jsou desítky či stovky. Nicméně sedmička bývá šťastné číslo, proto vybírám jen sedm trendů pro štěstí, jelikož trochu štěstí nyní potřebujeme my všichni:

  1. Vše, co může být digitální, bude digitální.

Zásadní bude výrazně větší přechod na digitální ekonomiku. Zrychlí se přechod maloobchodního prodeje na eshopy, a to včetně gastro sektoru, který bude mnohem více rozvážet jídla a pití až domů k zákazníkům. Změní se i infrastruktura, otevírání dveří bude více automatické, toalety budou mít bezdotykové baterie a bezdotykové splachování, výrazně se posílí nejen desinfekce na všech veřejně dostupných místech, včetně obchodů, ale i digitalizace všech procesů. V obchodech, které nepřejdou do formy eshopů s rozvozem, zaniknou pokladny a předávání zboží do košíku, z košíku na pokladní pásy a pak zase do tašky, moderní maloobchodní digitální jednotky budou schopny samy díky novým technologiím uhradit zboží, které si zákazník vloží do své tašky i bez pípání čtečkou. Prodeje lístků na cokoliv už budou téměř výlučně jen digitální, platby hotovostí budou spíše výjimečné. Vše, co může být digitální, bude digitální.

  1. Ovládání hlasem a Internet věcí

Digitalizace a Internet věcí přinesou další rozšíření v oblasti komunikace člověka v předměty, ovládání hlasem se rozšíří do všech možných aplikaci, od ovládání dalších funkcí automobilu, hlasové pokyny pro navigace, ovládání výtahů hlasem, ovládání všech možných spotřebičů hlasem, ovládání prodejních automatů hlasem, ovládání domácích spotřebičů jako vysavače či sekačky, a samozřejmě i naopak hlasové pokyny strojů k člověku, tj. například automatické překladače jazyků, předčítání audioknih atd. Internet věcí se nyní značně urychlí, kupříkladu lednička komunikující hlasem a ovladatelná hlasem se propojí se zdravotní kartou uživatele na straně jedné, vytvoří vhodný jídelníček a sama objedná v eshopu dovoz jídla při poklesu jeho zásoby. To vytvoří nové příležitosti pro výrobce bílé techniky, pro programátory, pro lékaře, pro designéry, pro výživové poradce, mezioborová spolupráce je klíčem k úspěchu.

  1. On-line bude standardem i pro konzervativní obory

Rozšíření nových on-line technologií změní i přístupy ke vzdělávání, které bude významně více přecházet do distanční formy přes Internet. Klíčové bude zachovat princip „learning by doing“, což vytvoří obrovský tlak na některé učitele, aby konečně inovovali ty své zastaralé prezentace v Powerpointu a přešly do výuky formou „vyřeš sám zadaný problém“, tj. učit se tím, že si to sám zkusím. To bude možné i díky masovému nasazení rozšířené virtuální reality, prostě si to žák zkusí a nic při tom nezničí. On-line technologie změní i zdravotní péči, která bude výrazně více přecházet do on-line konzultací a vycházet z obrovského množství dat, které díky elektronické evidenci zdravotní péče narůstají denně a poskytují tak prostor pro „evidence based learning“, tj. učit se ze stále lepších statistik a velkých objemů dat. No a snad se konečně dočkáme i plné elektronizace státní a veřejné správy, již dnešní dny ukazují, jak nesmyslné je chodit na pobočky úřadů, díky astronomickým dluhům států snad dojde k výraznému omezení těchto poboček a snížení úředníků v desítkách procent. Zde bude snad největší odpor ke změnám a také zde bude transformace asi nejpomalejší, ale zastavit se už nedá, počty zaměstnanců v neproduktivních úřadech je a bude nutné radikálně snížit.

  1. Uděláme si to sami, aneb 3D tiskárna do každé rodiny

Jedním z klíčových trendů relokalizace je přesun ekonomických aktivit zpět do regionů, co nejblíže k zákazníkovi. Často si podnikatelé chybně myslí, že se stačí vrátit k tomu, co dělaly naše babičky, přidat nálepku „bio“ a úspěch je zaručen. Tak to nefunguje, můžeme se vrátit ke kořenům našich předků, ale regionální výroba čehokoliv musí mít vyšší produktivitu práce než systémy výroby před 100 lety. Ostatně jak dlouho se šije rouška svépomocí a kolik jich dokáží vyrobit 3D tiskárny za den? Obrovský rozmach 3D tiskáren již nelze zastavit, stejně jako u tiskáren inkoustových to už dnes není o ceně tiskárny, ale o ceně vstupního materiálu, který bude díky masové výrobě dramaticky zlevňovat. Není to jen o 3D tiskárnách, ale i o soběstačné výrobě potravin díky novým typům ekologicky šetrného zemědělství, s výrazně nižšími nároky na spotřebu vody a s pomocí akvaponie a dalších úsporných agro technologií s vysokou produktivitou. Ostatně nejchutnější rajče je to právě utržené, masivní nástup těchto technologií už rovněž nikdo nezastaví.

  1. Roboti nahradí rutinní práce především v kancelářích

V továrnách jsme si již na roboty zvykli, nahradili manuálně náročné operace či operace ohrožující zdraví a v tomto trendu to bude pokračovat, jen výrazně rychleji. Exponenciálně a výrazně rychleji než se šíří koronavirus se však nyní rozjedou softwaroví roboti do robotické automatizace procesů. Veškeré rutinní práce za počítačem se budou rychle nahrazovat roboti, a to i ty operace, kde lze využít nových kognitivních funkcí těchto robotů zvaných RPA roboti. Tito roboti již dnes nahrazují náboráře, fakturanty, marketéry či účetní. Lidé se budou moci konečně zaměřit na kreativní činnosti a přinášet lepší řešení pro zákazníky, ta rychlost nasazení nových RPA robotů se bude blížit rychlosti světla.

  1. Bez umělé inteligence už to nejde

Podniky či instituce, které již dnes neuvažují o nasazení umělé inteligence do své strategie, jsou odsouzeny ke stagnaci či dokonce úpadku, holt novodobí dinosauři a velký meteorit je už blízko. Umělá inteligence již dnes pomáhá odhalovat podvody v pojišťovnictví či bankovnictví, řídí logistiku a dopravu, hledá ty nejlepší léčebné postupy pro řadu pacientů. Umělá inteligence pomůže rychleji nalézt lék proti koronaviru, umělá inteligence ušetří miliardy dolarů firmám v nezbytné údržbě či v hledání lepší interakce se zákazníkem. Je samozřejmě potřeba být ve střehu, a tak začínají vznikat ochranné systémy využívající umělou inteligenci, aby chránily naše soukromí a zneužití technologií umělé inteligence proti zájmům spotřebitelů, obdobně jako antivirové programy chrání naše počítače. Díky využití kosmických technologií a GPS tak bude AI eliminovat i rizika styku s nakaženými osobami v budoucnu.

  1. Přichází doba zlehčování, aneb budoucnost je v nových materiálech

Trend snižování hmotnosti výrobků je zde přítomen již více než 10 let, lehčí automobily, lehčí vagóny či tramvaje, lehčí letadla atd., vše s účelem uspořit náklady a být více šetrný k přírodě. Tyto trendy ve spojení s koncepcí velmi rychlé a agilní továrny přinášejí na trhy zcela nové materiály, a to i organického původu neboli organické plně recyklovatelné plasty, ale také výrazně vyšší nasazení kompozitních materiálů, včetně těch s nanovlákny. Rozvoj materiálového inženýrství je a bude masivní a ekologie se rozhodně neupozadí, vše bude více v souladu s přírodou, jinak přijde další globální lekce lidstvu, ještě mnohem větší než je ta koronavirová!

Trendů a nových příležitostí jsou již dnes stovky, ne-li tisíce, tato sedmička je jen trocha inspirace pro začátek, sedmička trendů pro tvořivé přemýšlení v domácí karanténě. Je potřeba se umět dívat, včas rozpoznat příležitost a vyrazit do akce. Business se již nenávratně změnil, přizpůsobíme se nebo zůstaneme pozadu? Nezapomínejme na známou hlášku, kdo chvíli stál, již stojí opodál. Máme novou šanci vymanit se z pozice gigantické montovny a přejít na autonomní a zcela nezávislé podnikání, kde už nám už nemusí nařídit odstávku továrny v Česku manažeři z Mnichova či Paříže.

Držme si palce na cestě k nové rovnováze!

Libor Witassek

český kybernetik a podnikatel

Meltingpot Forum 2020

Téma pozitivního přínosu kybernetiky a vynálezů pro společnost a průmysl v blízké budoucnosti. Rozhovor moderuje Zlata Holušová (Colours of Ostrava), hostem bude odborník na kybernetiku a nové technologie Libor Witassek (český kybernetik a podnikatel).

Ideas Without Borders

https://bit.ly/39REc1C

Failed to load image: https://scontent-iad3-1.xx.fbcdn.net/v/t15.5256-10/p200x200/92136222_2982439805140037_785720737309655040_n.jpg?_nc_cat=106&_nc_sid=ad6a45&_nc_ohc=fjHPuJUyaCwAX8c_vRS&_nc_ht=scontent-iad3-1.xx&_nc_tp=6&oh=9251ad337baedfdc1beab6ee716b8c76&oe=5EB2A7F3

Ideas Without Borders, 7.4.2020

Sledujte další z online rozhovorů Meltingpot Forum, tentokrát na téma pozitivního přínosu kybernetiky a vynálezů pro společnost a průmysl v blízké budoucnosti. Rozhovor moderuje Zlata Holušová (Colours of Ostrava), hostem bude odborník na kybernetiku a nové technologie Libor Witassek (český kybernetik a podnikatel).

Video odkaz ZDE

 

STROJCAR – od montovny k digitálním kompetencím, 11.11.2019 v Praze

Malý český výrobce dílů pro letecký průmysl si po 20 letech na trhu vybudoval silnou kompetenci velmi přesného obrábění složitých dílů. V době transformace ekonomiky přechází na vývoj vlastních produktů a zároveň transformuje svůj provoz na plně digitální. Příběh cesty malého podniku do digitální ekonomiky představí Libor Witassek 11.11.2019 v Praze.

Registrace je možná ZDE.

Koncept „Nulového odpadu“ v průmyslovém podniku

DC VISION ve spolupráci s předními experty připravila koncepci „ZERO waste“ v oblastech recyklace, zpracování a dočistění plastových směsí a odpadů končících v dnešní době na skládkách či ve spalovnách.

Výstupní komoditou je pak materiál v podobě drtě nebo regranulátu, který slouží k opětovnému užití. To vše díky inovativnímu přístupu a technologiím.

Varianta „Zero Waste“

  • Dlouhodobá spolupráce
  • Zmapování procesu a stanovení míst vzniku odpadů
  • Zajištění testování jednotlivých druhů odpadů
  • Návrh technologického a/nebo obchodního řešení
  • Investiční návrh
  • Eliminace odpadového plýtvání
  • Vytvoření zprávy a doporučení na základě auditu

V případě zájmu o spolupráci nás prosím kontaktujte na tomto odkazu ZDE.

Exponenciálne organizácie – podniky budúcnosti, Žilina 20.11.2019

Môžete sa tešiť na prednášky a diskusie s expertmi z Českej a Slovenskej republiky, ktorí majú reálne skúsenosti s exponenciálnymi technológiami v biznise.
Medzi účastníkmi sú majitelia firiem, manažéri pre priemysel 4.0, inovátori a priemyselní inžinieri, vrcholoví manažéri medzinárodných firiem, IT experti a vizionári, experti zo siete našej Podnikateľskej univerzity.

Na konferencii sa dozviete viac o týchto témach:

  • Nové formy práce
  • Exponenciálne organizácie
  • Transformácia spoločnosti a biznisu
  • Leadership a motivácia Y a Z
  • Inovácie, agilita, experimentovanie
  • Starý a nový svet pod jednou strechou
  • Sieťovanie a spolupráca
Na konferenci v Žilině vystoupí rovněž Libor Witassek (DC VISION) na téma „Exponenciálne organizácie – podniky budúcnosti“.
Registrace je možná ZDE.

Libor Witassek opět zvolen Ambasadorem odborného vzdělávání EU

Nezávislý podnikatel a partner DC VISION Libor Witassek byl po úspěšném zastupování České republiky ve Vídni v roce 2018 opět pověřen Evropskou komisí jako Amasador odborného vzdělávání ČR v EU pro rok 2019.

České vzdělávací instituce a projekty mají znovu příležitost se prezentovat v rámci Týdne evropského odborného vzdělávání, který proběhne ve dnech 14.-18.10.2019 v Helsinkách.

Registrujte své akce v rámci Evropského týdne odborného vzdělávání ZDE!

European Vocational Skills Week 2019: „Discover your Talent!“