Novinky

Konference KVALITA – QUALITY 2019: 14. – 15. května 2019 v Ostravě

Zkušenosti se systémy kvality,  Potenciál a rizika v P 4.0, Jak hodnotit stupeň připravenosti na implementaci P 4.0,  Znalostní potenciál firem a vzdělávání v digitálním věku, a konečně rovněž problematika CSR a udržitelného  rozvoje…

Informace o konferenci ZDE

Před vlastní konferencí se můžete inspirovat eknihou Libora Witasska. Na základě více než 25 let zkušeností s řízením průmyslových podniků od mezinárodního specialisty v průmyslu Ing.Libora Witasska, MBA. Neočekávejte žádný dlouhý akademický text, je to jen praktická sbírka autorských poznámek z reálné manažerské praxe.


Koupit zde

Think Globally, Act Locally – Ostrava 4. dubna 2019

Libor Witassek bude hned na úvod mluvit o budoucnosti podnikání v souvislosti s vyčerpaným potenciálem globalizace a přicházejícím trendem relokalizace. Čtenáři, kteří neví, co pojem relokalizace ekonomiky znamená, by proto rozhodně měli přijít. Bude to hodně zajímavé téma i pro ty, co se zajímají o zdravý životní styl, ekologii a udržitelnost ve spojení s technologiemi a průmyslem.

Informace o akci ZDE

Před vlastním workshopem se můžete inspirovat eknihou Libora Witasska. Na základě více než 25 let zkušeností s řízením průmyslových podniků od mezinárodního specialisty v průmyslu Ing.Libora Witasska, MBA. Neočekávejte žádný dlouhý akademický text, je to jen praktická sbírka autorských poznámek z reálné manažerské praxe.Koupit zde

Konference Integrace zemědělství, průmyslu, služeb a samosprávy v Praze 23.1.2019

Nadace ZET ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou, Univerzitou Tomáše Bati, Agrární komorou ČR, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze, Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů a za podpory společnosti AGROTEC Group.

pořádá konferenci

INTEGRACE ZEMĚDĚLSTVÍ, PRŮMYSLU, SLUŽEB A SAMOSPRÁVY

(K obnově a rozvoji českého hospodářství)

VE STŘEDU 23. LEDNA 2019

v Konferenčním a informačním středisku ČZU, Kamýcká 129, Praha 6 – Suchdol.

V dnešní nejisté době je třeba přehodnotit tradiční přístupy v průmyslu, zemědělství i službách, ve smyslu jejich vzájemného doplňování, sdílení podnikatelské spolupráce a synergického posílení tvorby nových produktů i služeb s maximální přidanou hodnotou. Vstupujeme do éry propojování věcí a spolupráce lidí. Rychlost změny se stala novou kvalitou. Akcelerace změny nezvratně mění podmínky produkce potravin, výroby věcí, poskytování služeb, vzdělávání a uplatnění se ve společnosti. Vznikají otevřené sítě spolupráce přesahující hranice národů, podniků i tradičního myšlení. Cílem je maximální přidaná hodnota, dosažitelná pouze integrací produktivních prostředí pro lokální uplatnění po celém světě. Globalizace selhala nepřizpůsobivostí a hierarchickou byrokracií, jakož i sklerotizací podnikových dinosaurů.

Řešení takto systémově pojaté škály výzev nelze úspěšně adresovat sektor po sektoru, podnik po podniku, ministerstvo po ministerstvu nebo dokonce strany po straně. Klíčem je spolupráce a týmové nasazení všech sektorů, ne bezkrevné a pasivní vyjadřování „solidarity“. Potřebujeme spolupráci, a často i integraci, zemědělství, průmyslu, služeb, a institucí vzdělávání, samosprávy, podnikatelství, jakož i regionální a místní iniciativy ve formaci vyrovnaných, spolupracujících a sdílejících komunit a společností.

Zmíněné problémy představují nové výzvy a potřeby přehodnotit tradiční přístupy v průmyslu i zemědělství – ve smyslu jejich vzájemného doplňování, podnikatelské spolupráce a synergického posílení tvorby nových produktů a služeb s maximální přidanou hodnotou.

Myšlenka propojení a synergie zemědělských a průmyslových činností v produkci potravin je funkcí nových technologií, znalostí a přístupů, právě v průsečíku obou tradičních sektorů. Vyšší přidanou hodnotu, nové produkty a služby, kvalitní uspokojování potravinových potřeb lokálních a regionálních zákazníků i spotřebitelů, jakož i zlepšení kvality exportních činností, lze realizovat právě v oblasti synergie, spolupráce a znalostního obohacování doplňujících se oborů zemědělství a průmyslu.

Uvítáme, když se k nám přidáte a budeme společně hledat cesty k řešení uvedených problémů.

Prof. Milan Zelený, Nadace ZET, Prof. Petr Sklenička, ČZU v Praze

Program ke stažení: Konference_Suchdol_2019_FINAL

Přihlášení ZDE.

Power Days v Praze 26.-27.1.2019

Dvoudenní seminář POWER DAYS od jednoho z nejúspěšnějších podnikatelů ve střední Evropě a partnera DC VISION, PETRA KRIŠTOFOVIČE.

Na semináři POWER DAYS Vás nebude Peter učit, jak pracovat více. Důležitější je, abyste smysluplně využívali každý den. Skutečně úspěšnými lidmi jsou ti, kteří dokážou sladit všechny stránky života. Naučte se spojit pracovní úspěchy s rodinou, mít dost peněz, zdraví, radostně se učit a růst.

Přihlásit se můžete ZDE.

Vánoční soutěž o knihu Tajemství řízení v éře turbulencí

DC VISION připravuje tištěnou verzi knihy Tajemství řízení v éře turbulencí.

V průběhu adventu v letošním roce od 20.11. – 24.12.2018 se můžete zúčastnit soutěže o knihu zdarma, celkem bude dne 27.12.2018 vylosováno 10 výherců manažerské knížky ze života.

Na základě více než 25 let zkušeností s řízením průmyslových podniků od mezinárodního specialisty v průmyslu Ing.Libora Witasska, MBA. Neočekávejte žádný dlouhý akademický text, je to jen praktická sbírka autorských poznámek z reálné manažerské praxe.

Firmy hledají novou rovnováhu v rozsáhlé celosvětové komplexní síti dodavatelů. V této knize Witassek chce sdílet tyto pohledy, které shromáždil ze zkušeností a pozorování v globálně působících korporacích. Vše je o cyklické rovnováze.

Kniha zdarma bude distribuována po novém roce, v průběhu měsíce ledna 2019.

Vánoční soutěž ZDE

Ukázka ZDARMA | eKniha PalmKnihy | eKniha Martinus | iBooks Store

Ve dnech 12. – 13. 9. 2018 proběhla úvodní konference Nadace ZET v oblasti mezioborových inovací „Integrované Zemědělství a Produkce Potravin“, ve Velkých Pavlovicích. Konference ukázala mnoho zajímavých trendů, které jsou pro budoucnost naší země a celé planety kritické a varující.

Klimatická změna není varováním do budoucna, je třeba ji brát jako reálnou přítomnost.

Přední experti z akademického i podnikatelského prostředí se ve Velkých Pavlovicích zabývali odbornou diskuzí na téma zachování české krajiny, ochraně půdy a retenci vody, která dramaticky ubývá v českých zemích.

Ztráty půdy příčinou, úbytek vody v krajině pouhým důsledkem

Od roku 1938 se díky záborům zemědělských půdsnížila retenční kapacita krajiny ČR o cca 2,4 miliardy kubíků vody“, konstatoval Jan Vopravil, specialista Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Upozornil rovněž na to, že půda je neobnovitelný zdroj, tvorba 1 cm půdy trvá stovky až tisíce let. Je zjevné, že nějaký vodní kanál dramaticky sníženou retenci vody v české krajině rozhodně nevyřeší. V současné době ztrácí Česká republika průměrně 10,16 tis. hektarů půdy každý rok a trend se jen zvyšuje.

Erozi a poškození půdy zhutněním se věnoval Martin Rada ze společnosti Agrotec. Více než 51% ploch v České republice je ohroženo vodní erozí a 16% erozi větrné, více než 51% půd v Čechách vykazuje výskyt zhutnělých vrstev. „Je zjevné, že je něco špatně a zemědělství se musí vydat novými směry“, zdůraznil Martin Rada.

Nové směry udržitelného zemědělství

Důležitým tématem konference byly nové technologie v zemědělství, které jsou zaměřeny na úsporné hospodaření s vodou. Problematice vertikálních farem se detailně věnoval podnikatel Ivan Baťka ze společnosti Fosfa, která je nejzkušenějším lídrem v pěstování rostlin ve vertikálních systémech v plně kontrolovaných pěstebních podmínkách v Česku. V roce 2010 byla ve světě jen 1 vertikální farma v Japonsku, v roce 2018 jsou to vyšší desítky vertikálních farem především v Asii a USA. Vertikální farmy jsou nejrychleji rostoucí segment zemědělství ve světě. Reálně se využívají 4 bezsubstrátové metody pěstování, a to hydroponie, aeroponie, aquaponie a dryoponie. V současnosti převažují vertikální farmy na bázi hydroponie, využívající velmi mělkého proudu živinového roztoku (recirkulace) s ponořenými kořeny rostlin, umožňující využití ve více patrech spolu s umělým osvětlením.

Integrace zemědělství a průmyslu

Řada inovací vzniká v poslední době mezisektorově, zemědělství a průmysl se stále více integrují do uzavřených cyklických systémů. Ředitel Nadace ZET Libor Witassek představil uzavřený cyklus recyklace organických látek a rovněž odpadů ze skládek komunálního odpadu do bioCNG a vodíkového cyklu, s možností využití těchto technologií do nové ekologické energetiky v koncepci SMART Grids a využití této energie samotnými zemědělci.

Modulární systémy společnosti Stanislava Martince ze společnosti KOMA Modular představují nový koncept pro modulární výstavbu nejen v zemědělství, které obecně směřuje od globalizace k lokálnímu zemědělství bez mezičlánků, jak zdůraznili Prof. Milan Zelený z Nadace ZET a Prof. Ján Košturiak z Podnikatelské univerzity v Žilině. Nechyběl ani příklad lokálního farmáře v podobě Všestary Agriculture Group a známé Všestarské cibule, jako rychle rostoucí české ekologické farmy, která má i vlastní odbytové družstvo.

Odborné diskuze se věnovaly vlivu velkých podniků a rovněž klimatické změně, kterou již pravděpodobně nelze zastavit, ale je možné se přizpůsobit a nalézt nové směry. V USA je známé heslo, že zvýšení organické hmoty v půdě o pouhé 1% zadrží takové dodatečné množství vody, které proteče Niagarskými vodopády za 150 dní.

Problémy změny klimatu, vodního hospodářství, nadužití chemikálií a růst nových i tradičních druhů škůdců, kombinované s poklesem kvality, transparentnosti, spolehlivosti a žádoucnosti produktů globálních řetězců, představují nové výzvy a potřebu přehodnocení tradičních přístupů k průmyslu i k zemědělství.

V lednu 2019 navazuje na tato témata konference Integrace Zemědělství, Průmyslu, Služeb a Samosprávykterá se bude konat v Praze. Mezi účastníky uvítáme představitele všech sektorů, se zájmem o integraci, sdílení, spolupráci a inovace v myšlení i akci – tj. se zájmem o obnovu a rozvoj českého hospodářství i společnosti.

 

Nadace ZET prof.Milana Zeleného byla ustavena za účelem rozvoje národního podnikatelství ve smyslu rozvoje národního, regionálního a místního vlastnictví, rozhodování, autonomie a soběstačnosti za účelem zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků, stejně jako podniků v USA, Číně a v dalších transformujících se ekonomikách.

Kontakt: Ing. Libor Witassek, MBA, ředitel Nadace ZET, email: witassek (a) zetfoundation.com

Integrované zemědělství a produkce potravin

Myšlenka propojení a synergie zemědělských a průmyslových činností v produkci potravin je funkcí nových technologií, znalostí a přístupů, právě v průsečíku obou tradičních sektorů. Vyšší přidanou hodnotu, nové produkty a služby, kvalitní uspokojování potravinových potřeb lokálních a regionálních zákazníků i spotřebitelů, jakož i zlepšení kvality exportních činností, lze realizovat právě v oblasti synergie, spolupráce a znalostního obohacování doplňujících se oborů zemědělství a průmyslu.

Místo: Hotel Lotrinský****
Dlouhá 1177/69, Velké Pavlovice
Termín: 12.9.2018

Libor Witassek výkonným ředitelem Nadace ZET

Nadace ZET prof. Milana Zeleného zvolila svým výkonným ředitelem Ing.Libora Witasska, MBA.

V roce 2015 byl Milan Zelený jmenován emeritním profesorem americké Fordham University v New Yorku. V témže roce založil nadaci ZET Foundation pro rozvoj národního a mezinárodního podnikatelství v transformujících ekonomikách.

Libor Witassek bude kromě působení v Nadaci ZET dále rozvíjet své podnikatelské aktivity v DC VISION, IMPACTIVE a RCO.

Ambassador for our European Vocational Skills Week 2018

V červenci 2018 byl potvrzen Evropskou komisí za Českou republiku do funkce „Ambassador for our European Vocational Skills Week 2018“ pan Ing. Libor Witassek, MBA (DC VISION, Rekvalifikační centrum Opava) na základě doporučení českých státních institucí jako příklad nejlepších praktik pro moderní odborné vzdělávání, ve kterém Libor Witassek podniká více než 25 let.

„Bude mi ctí v letošním roce podpořit spolupráci firem a odborných škol v Evropě, abychom zvýšili konkurenceschopnost naší české ekonomiky a reprezentovat české dovednosti na závěrečném evropském summitu ve Vídni v listopadu 2018. Libor Witassek“

O této akci EK budeme dále informovat na našich stránkách.

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí

Řada podniků považuje označení „montovna“ za urážku, stále častěji slyšíme „my nejsme žádná montovna, v našich českých podnicích jsou přece nejnovější roboti a špičkové technologie!“. Tyto negativní emoce jsou zcela zbytečné, zůstaňme ekonomy a ne politiky, držme se faktů. Primárním motorem prosperity je výše přidané hodnoty výrobků a služeb.

V roce 1992 zveřejnil Stan Shih (CEO firmy ACER) definici aktivit, které přinášejí nejvyšší a nejnižší přidanou hodnotu. Nejvyšší přidanou hodnotu vytváří výzkum a vývoj na straně jedné, na straně druhé jsou to služby zákazníkům, myšleno koncovým zákazníkům. Na pomyslném dně žebříčku aktivit s nejnižší přidanou hodnotou jsou výroba a montáž.

I z tohoto důvodu globální korporace již desítky let přesunují výrobu a montáž do zemí s levnější pracovní silou, v poměrně významné míře tomu tak bylo v posledních 15 letech i do České republiky, jsou to činnosti, které mají nejnižší přidanou hodnotu. Nyní naše pracovní síla prudce zdražuje a řada podniků se tak začala a bude přesouvat do levnějších zemí, jako jsou Rumunsko, Bulharsko a v globálním měřítku například do Mexika či Brazílie. Značná část českého průmyslu tak není ve své podstatě svébytnými podniky, ale pouze manufakturami, tj. staly se montovnou s nízkou přidanou hodnotou.

Pokud podnik nemá vlastní produkt či službu, nemá značku a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi, pak je z principu „montovnou“, i když občas vybavenou nejmodernějšími výrobními technologiemi. Slovem „montovna“ nejsou myšleny firmy, které postrádají automaty, roboty či jiné pokročilé technologie, ale firmy, jejichž výroba je de-fakto poskytovanou službou zvanou „outsourcing“ pro globální a nadnárodní společnosti s nízkým podílem vlastního výzkumu a vývoje.

Outsourcing lze vypnout vypínačem

V případě jakýchkoliv tržních turbulencí, montovny jsou první na řadě, koho globální korporace uzavřou, tj. vypnou montovnu vypínačem. Ostatně u nás už vypínají jednu po druhé, jako to udělal Catepillar a přesunul výrobu z Ostravy do Číny, ale nemusí to být jen z důvodu zvyšujících se mzdových nákladů, což dokládá příklad Briggs & Straton, který v roce 2012 převedl výrobu z ČR zpět do USA, díky novým pokročilým technologiím, kterým drahá pracovní síla v USA již nepřekáží. Příkladů jsou nyní u nás jednotky ročně, brzy to budou desítky a stovky vypnutých montoven v nádenickém Česku.

Akcelerující nástup nových technologií

Nástup nových technologií není o budoucnosti, to je přítomnost. Jsme svědky fascinující transformace celé globální ekonomiky, která je hnána kupředu pomocí nových digitálních technologií. Naprosto klíčovým aspektem je fúze fyzického a virtuálního světa do nového virtuálního světa kyberfyzických systémů, či technologie rozšířené reality a umělá inteligence.

Tyto trendy mají „rušivé“ dopady na každou část nejen výrobních firem. Za pouhé 3 roky od první zmínky o Industry 4.0 jsme byli svědky desítek nových technologií, které přinášejí zvýšení produktivity práce až o 30%, dramaticky vyšší přidanou hodnotu pro zákazníky, nové zkušenosti a zážitky pro spotřebitele, přichází koncept Digital factory.

Z nádeníků se musíme stát opět dobrými řemeslníky

Ekonomika zcela mění své paradigma, doslova každý den před našima očima. My však zůstáváme povětšinou jen nádeníky (subdodavateli) globálních dodavatelských řetězců, nerozhodujeme sami, nejsme autonomní ekonomikou, jsme rozvojovou zemí, kde hrubý národní produkt je výrazně nižší než hrubý domácí produkt. Byli to Němci, kdo rozjel marketingovou kampaň Průmysl 4.0 a s ní spojené investice a my opět jen v řadě podniků musíme počkat na pokyny z centrál v Mnichově, z Londýna, Houstonu nebo Paříže, které technologie se nainstalují do českých provozů a co na nás výrobně zbude.

Značná část českých podniků nežije v éře Průmysl 4.0, ale Průmysl 4%, kdy montovny z Česka prodávají své výrobky mateřským centrálám v zahraničí za transferové ceny s cca 4% marží, a ty je dál prodají s marží v desítkách procent koncovým zákazníkům v Číně, USA či kdekoliv jinde na světě.

Jak se vymanit z pozice montovny?

Pokud se opět nedokážeme prosadit u koncových zákazníků s českými výrobky s vysokou přidanou hodnotou ve světě, pokud se opět nestaneme řemeslníky s vlastními produkty, pak zůstaneme nádeníky, jako národ budeme navždy pouhým subdodavatelem prosperujících ekonomik a vždy budeme první, kdo bude trpět v jakékoliv recesi či turbulencích.

Naštěstí je i jiná cesta, kterou jsem shrnul do „5 kroků jak se vymanit z pozice submisivní montovny“, jenž budou představeny postupně do konce tohoto roku v časopise MM Spektrum a rovněž v našem emailovém zpravodaji, registrace je zdarma.

Kde je vůle, tam je i cesta. Brzy na shledanou! :o)

Libor Witassek