Česká ekonomika roste již několik let po sobě, politici i podnikatelé jsou v euforii, občané se v průměru mají lépe než kdykoliv dříve. Klíčovým faktorem tohoto nesporného úspěchu je vstup české ekonomiky do vnitřního trhu Evropské Unie, který způsobil radikální nárůsty exportu českých podniků, masivní příliv investic do nových výrobních podniků a výrazně nižší nezaměstnanost. Jaké jsou naše hospodářské vyhlídky na dalších 10 let?

Montovny dlouhodobou prosperitu nezajistí

Řada podniků považuje označení „montovna“ za urážku, od slova montovna se distancuje stále více politiků, stále častěji slyšíme „my nejsme žádná montovna, v našich českých podnicích jsou přece nejnovější roboti a špičkové technologie!“.

V roce 1992 zveřejnil Stan Shih (CEO firmy ACER) definici aktivit, které přinášejí nejvyšší a nejnižší přidanou hodnotu. Nejvyšší přidanou hodnotu vytváří výzkum a vývoj na straně jedné, na straně druhé jsou to služby zákazníkům, myšleno koncovým zákazníkům. Na pomyslném dně žebříčku aktivit s nejnižší přidanou hodnotou jsou výroba a montáž.

I z tohoto důvodu globální korporace již desítky let přesunují výrobu a montáž do zemí s levnější pracovní silou, v poměrně významné míře tomu tak bylo v posledních 15 letech i do České republiky, jsou to činnosti, které mají malou přidanou hodnotu. Nyní naše pracovní síla prudce zdražuje a řada podniků se tak začala a bude přesouvat do levnějších zemí, jako jsou Rumunsko, Bulharsko a v globálním měřítku například do Číny, Mexika či Brazílie.

„Manufacturing“ byl do České republiky outsourcován ze strany globálních podniků a značná část českého průmyslu tak není ve své podstatě svébytnými podniky, ale pouze manufakturami, s roboty či bez robotů, tj. montovny s nízkou přidanou hodnotou.

Pokud podnik nemá vlastní produkt či službu, nemá značku a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi, pak je z principu „montovnou“, i když občas vybavenou nejmodernějšími výrobními technologiemi. Slovem „montovna“ totiž nejsou myšleny firmy, které postrádají automaty či jiné pokročilé technologie, ale firmy, které jsou de-fakto poskytovanou službou zvanou „outsourcing“ pro globální a nadnárodní společnosti s nízkým podílem vlastního výzkumu a vývoje.

Outsourcing lze vypnout vypínačem

V případě jakýchkoliv tržních turbulencí, montovny jsou první na řadě, koho globální korporace uzavřou, tj. vypnou montovnu vypínačem. Ostatně u nás už vypínají jednu po druhé, jako to udělal Catepillar a přesunul výrobu z Ostravy do Číny, ale nemusí to být jen z důvodu zvyšujících se mzdových nákladů, což dokládá příklad Briggs & Straton, který v roce 2012 převedl výrobu z ČR zpět do USA, díky novým pokročilým technologiím, kterým drahá pracovní síla v USA již nepřekáží. Příkladů jsou nyní u nás jednotky ročně, brzy to budou desítky a stovky vypnutých montoven v nádenickém Česku.

Akcelerující nástup nových technologií

Nástup nových technologií není o budoucnosti, to je přítomnost. Jsme svědky fascinující transformace celé globální ekonomiky, která je hnána kupředu pomocí nových digitálních technologií. Naprosto klíčovým aspektem je fúze fyzického a virtuálního světa do nového virtuálního světa kyberfyzických systémů.

Tyto trendy mají „rušivé“ dopady na každou část nejen výrobních firem. Za pouhé 3 roky od první zmínky o Industry 4.0 jsme byli svědky desítek nových technologií, které přinášejí zvýšení produktivity práce až o 30%, dramaticky vyšší přidanou hodnotu pro zákazníky, nové zkušenosti a zážitky pro spotřebitele.

Centrální myšlenkou je decentralizovaný model řízení, kde materiály, produkty a stroje komunikují navzájem v reálném čase bez potřeby fixních plánů. Digitální továrny jsou napojeny on-line na globální poptávkové a dodavatelské řetězce.

Z nádeníků se musíme stát opět dobrými řemeslníky

Ekonomika zcela mění své paradigma, doslova každý den před našima očima. My však zůstáváme povětšinou jen nádeníky (subdodavateli) globálních dodavatelských řetězců, nerozhodujeme sami, nejsme autonomní ekonomikou. Byli to Němci, kdo rozjel marketingovou kampaň Průmysl 4.0 a s ní spojené investice a my opět jen v řadě podniků čekáme na pokyny z centrál v Mnichově, z Londýna, Houstonu nebo Paříže, které technologie se nainstalují do českých provozů a co na nás výrobně zbude.

Važme si českých podniků, které jsou vlastněny českým kapitálem. Český kapitál není totéž jako globální kapitál, to je jen kupa peněz, které jsou dnes tady a zítra nemusí. Naše národní zájmy a prosperita našich podniků závisí na českém kapitálu, na konání českých podnikatelů a českých zaměstnanců či řemeslníků v naší zemi na bázi VLASTNÍHO, pokud možno finálního výrobku pro světové trhy.

My nežijeme v éře Průmysl 4.0, ale Průmysl 4%, kdy značná část českých podniků prodává své výrobky mateřským centrálám v zahraničí za transferové ceny s cca 4% marží, a ty je dál prodají s marží v desítkách procent koncovým zákazníkům v Číně, USA či kdekoliv jinde na světě.

V tomto kontextu je zajímavé číst různá politická memoranda, třeba Memorandum o lithiu či Memorandum o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice a různé další deklarace. Já z nich rozhodně nemám pocit, že české ministerstvo byť i vzdáleně pochopilo, kde jsou skutečné pilíře naší prosperity v budoucnu. Nu což, lithium pravděpodobně vytěží a zhodnotí cizinci, no a v autech snad na nás nějaká sada součástek zbude, vždyť auta jsou „jen“ 25% našeho HDP.

Pokud se opět nedokážeme prosadit u koncových zákazníků s českými výrobky ve světě, pokud se opět nestaneme řemeslníky s vlastními produkty, pak zůstaneme nádeníky a Němce nikdy nedoženeme, jako národ budeme navždy pouhým subdodavatelem prosperujících ekonomik a vždy budeme první, kdo bude trpět v jakékoliv recesi či turbulencích.

Naštěstí je i jiná cesta. Važme si českých podniků, které prodávají české finální produkty na světových trzích, které drží koncového zákazníka. Nestačí jen uraženě křičet, že nejsme montovna. Je potřeba iniciovat a podporovat vývoj, výrobu s pomocí nejmodernějších technologií a prodej českých finálních produktů na celém světě.

Kde je vůle, tam je i cesta a já zůstávám rozhodně optimistou, pár příkladů již opět máme (Avast, Fosfa, Kofola, Jablotron, Meopta, Finídr, Hamé…), jen houšť a větší kapky. No a pak se o montovnách už nebudeme muset vůbec bavit, to už bude skutečně lépe :o)

Libor Witassek